Odlišná čínská filozofie
Zní to zdánlivě paradoxně – spojení starodávné orientální medicínské tradice, která má své kořeny sahající několik tisíc let nazpět, s problémy současné moderní ženy. Ale právě v tom je ono kouzlo. Vždyť v naší moderní medicíně se mnohé opomíjí, a dokonce se stává, že na něco prostě naše medicína nestačí. Tradiční čínská medicína, která je postavena na zcela odlišných filozofických principech, je tak schopná nabídnout něco, čeho se nám v západní civilizaci nedostává.
Čínská medicína je založena na pochopení přírodních zákonitostí pozorovaných po tisíce let. Tělesné a duševní pochody jsou připodobňovány k přírodním jevům. Například přeměna potravy v potřebné živiny připomíná plodivou sílu země. Přemrštěné emoční vzplanutí s rychlou gestikulací provázené zrudnutím obličeje a křikem odpovídá vzedmutí větrné smršti apod. Celá tato stará taoistická tradice se nese v duchu dvou principů jin a jang, kdy jin odpovídá zemi a vodě, zajišťuje výživu a materiální podporu jangu, zatímco jang odpovídá nebi a ohni a souvisí s aktivitou, obranyschopností, pohybem. Tak jako v přírodě je i v mikrokosmu lidského těla základem správného fungování harmonie principů jin a jang. Pasivnímu a rodícímu principu jin v těle odpovídá krev, která má v tradičním pojetí mnohem širší význam než v západní medicíně. Aktivnímu principu odpovídá pro nás imaginární vitální síla čchi, kterou lze nejlépe přirovnat k vitalitě a všemu, co se v těle „děje“.
Nemoc se nikdy nevztahuje k jednotlivým částem či orgánům, ale k celé lidské bytosti, a proto mohl tradiční čínský lékař diagnostikovat na základě barvy pleti, charakteru pulzu, barvy či povlaku jazyka, což v případě potřeby doplnil několika upřesňujícími otázkami. Příznaky západní medicínou opomíjené, jako je například zbarvení pleti nebo charakter menstruační bolesti či typ výtoku, nabývají z tohoto pohledu důležitosti, protože přístup k léčbě je ryze individuální. V této souvislosti si člověk musí jen povzdechnout nad nepoměrem v současné západní medicíně, kdy náklady na diagnostiku často mnohonásobně převyšují náklady na léčbu samotnou.
Naše civilizace nás přivedla k bodu, kdy moderní žena musí čelit společenským, životním i pracovním situacím, které jsou v rozporu s její přirozenou podstatou. Ženy mají podle čínské medicíny více krve, muži více čchi. V dnešní době často dochází k pomýlení znamének plus a minus a ženám jsou přisuzovány výkony dříve typicky mužské (a naopak), což vede k vykolejení z rovnováhy.
Ve staré Číně se na zdraví dívali velice komplexně a nároky na péči o zdraví byly chápány velice přísně. Z tohoto úhlu v naší civilizaci, kdy se některé prohřešky i doslova hříchy páchané na vlastním těle i duši staly normou, lze jen těžko najít skutečně zdravého člověka. Proto léčba založená na principech tradiční čínské medicíny zahrnuje kromě dobře známých metod, jako je akupunktura či bylinná léčba, také dietetiku, úpravu životosprávy či různá tradiční cvičení.