Je-li v říčním korytě málo vody, loď stojí
Příčiny zácpy
„Je-li v říčním korytě málo vody, loď stojí,“ vypovídá jedna polovina čínského přísloví. Ta druhá říká: „Netlačte ji po kameni, nechejte naplnit řečiště.“ V tom tkví také podstata tradiční čínské medicíny, která se nezaměřuje na problém onemocnění, ale snaží se najít jeho podstatu. Možná že málokdo ví, že původní smysl pozdravu How do you do? (Jak to děláš?) nebo Wie gehts es Ihnen? (Jak to jde?) znamenal: Jak vám jde stolice? Takový význam byl dříve přikládán řádnému a pravidelnému vyměšování. Jinak dochází k nežádoucímu tlení, a tím i otravování celého organizmu, který se jednoho dne otráví zcela, např. záněty trávicího ústrojí či rakovinou tlustého střeva. O tom, že my Češi nevěnujeme zácpě dostatečnou pozornost, svědčí fakt, že rakovina tlustého střeva je u nás na 1. místě co se četnosti týče.
Údaje o zácpě a její léčbě se objevují již v nejranějších čínských medicínských dílech. Zácpa je projevem patologie tlustého střeva, její příčina však většinou tkví v jiných, „nadřazenějších“ orgánech. Tlusté střevo je dutým orgánem, který patří do systému jangming spolu se žaludkem. V něm zajišťuje odvádění nečistého, což je v širším slova smyslu jedna z funkcí žaludku. Systémem vnitřní / vnější je tlusté střevo spjato s plícemi. Plíce jsou spolu se žaludkem dva představitelé klesajícího pohybu v mechanizmu čchi a zajišťují tedy všechny klesavé funkce v organizmu. Vylučování stolice patří typicky k těmto pohybům čchi. Plíce jsou popisovány jako orgán křehký, náchylný a velmi citlivý k vysušení. Podobná averze k vysušení a přehřátí se tradičně připisovala i žaludku. Další vazby vyplývají z umístění tlustého střeva ve spodním zářiči spravovaném ledvinami, které pomáhají svým jinem ke zvlhčování oblasti a svým jangem rozhýbávání čchi, tedy řečeno lékařským jazykem k peristaltice. Konečník je jed- ním ze dvou dolních otvorů patřícím tradičně ledvinám. Dalším orgánem, jehož funkce přímo ovlivňují činnost tlustého střeva, jsou játra. Jednou z jejich hlavních funkcí je funkce zprůchodňovací, která spočívá v dohlížení na nerušenost pohybu čchi v lidském těle. Stagnace jaterní čchi je hlavně v dnešních dnech často vídanou příčinou narušení funkce tlustého střeva. Posledním z užších vztahů je závislost činnosti tlustého střeva a kvality krve v širokém slova smyslu, jak jej chápe tradiční čínská medicína. Jedním z typických projevů nedostatečnosti krve je právě i zácpa.
Z těchto znalostí můžeme odvodit základní rozlišení případů zácpy a podle toho i určit, jak a čím by se pacient měl léčit. Tlusté střevo je vykonavatelem vůle vyšších celků. V případě zácpy je společným jmenovatelem úbytek tekutin tlustého střeva a porucha sestupné funkce. K nejzákladnějším a nejčastějším poruchám patří nahromadění horka (žaludek, tlusté střevo) s nedostatečností krve.
Nejčastější poruchy vedoucí k zácpě
Nahromadění horka v žaludku a tlustém střevu je patologií vnějšího původu a Číňané o ní psali už v díle Shanghan Lun ve 2. století. Jde o napadení organizmu vnějším chladem, který pronikl přes vrchní obrannou vrstvu k žaludečním drahám. Žaludek sám je známý nadbytkem čchi, a proto po kombinaci dvou silných energií (vnější škodlivé a vnitřní) dochází k „divokým“ jang příznakům s produkcí horka a následného vysušení tekutin. V konečném důsledku jde o vysušení žaludku a tlustého střeva po horečnatém onemocnění. Ve staré Číně byl tento stav jedním z nejčastějších příčin zácpy. V našem civilizovaném světě tkví příčiny zácpy spíše v níže uvedených patologiích.
U žaludku jde hlavně o nevhodné stravovací návyky, zvláště pak o konzumaci
„suchých a horkých jídel“, ke kterým patří pečivo (pečení dodá potravě „suché“ charakteristiky), smažená a grilovaná masa a velká konzumace koření. Příjem potravy ve večerních a nočních hodinách patří k dalším významným faktorům narušujícím žaludeční jin. Narušením tekutin vznikne zácpa se suchou stolicí a jejím obtížným vytlačením.
Nedostatečnost krve patří v našich podmínkách k nejčastějším příčinám a postihuje zejména konstitučně suché typy lidí, zvláště ženy. Pod pojmem suchý typ si lze představit člověka s nedostatečným jinovým rezervním fondem, pod kterým se rozumí hlavně krev, tělesné tekutiny a esence jing ledvin. K největšímu narušení rezervy dochází po těhotenství a porodu, při přepracování, nedostatečné relaxaci či postupem věku. Z hlediska diagnostiky postihuje nedostatečnost krve lidi vrozeně tělesně slabé (astenické), snadno unavitelné, vyznačující se nižší odolností v oblasti psychické, fyzické i sociální. U těchto lidí se vyskytují některé z typických projevů nedostatečnosti krve (suchá kůže, bolesti za očima, či zhoršený zrak, padání vlasů, zhoršení mentálních funkcí apod.). Ohledně zácpy jsou potíže, na rozdíl od skupiny předešlé, spíše spjaty s vysušením stolice. Zde už není takový problém s vytlačením stolice. Často dochází ke komplikacím po vyprázdnění, např. ke krvácení hemeroidů. Stagnace jaterní čchi se projevuje velmi komplexně na úrovni psychické, emociální i fyzické. Ústředním motivem je nesoulad a nerovnováha v pohybu čchi, která vede k poruše činnosti tlustého střeva. Časté je ovlivnění stavu celkovým psychickým rozpoložením. Játra se stagnující čchi se chvílemi brání pohybu a chvílemi dochází naopak k výbuchu s překotným pohybem. Typické je proto střídání zácpy a průjmů tak, jak je vídáme u syndromu dráždivého tračníku. V těchto případech se zácpa objevuje hlavně při změnách prostředí, nebo když někam velmi spěcháme.
Výše uvedené stavy se pochopitelně mohou v praxi různě kombinovat.
Bylinné směsi
Léčba zácpy je věcí typicky dvoustupňovou. Nejdříve musíme léčit vrcholky a pak příčinu. Pro léčbu vrcholků neboli výsledného stavu se používá kombinace promazávajících bylin, které svou povahou patří mezi mastné a zvlhčující, s bylinami rozhýbávajícími čchi. Ty zajišťují správný pohyb čchi v organizmu, zvláště pak v okolí tlustého střeva. Třetí skupinu bylin představují byliny doplňkové, které řeší podružnější vztahy v dané nemoci. Typickými příklady receptur je směs Naplnění vyschlého řečiště. Jde o kombinaci zvlhčení suché stolice, posílení sestupné aktivity čchi a odvedení zbytkového horka, které vyvolává zácpu. Naplnění vyschlého řečiště doslova promaže střevo, sníží horko a odvede stolici pravidelně ven. Jedná se o nejuniverzálnější preparát podávaný i u těch nejtěžších forem zácpy, kromě zácpy způsobené stagnací jaterní čchi. V tom případě se užívá Zklidnění zčeřené hladiny. Samozřejmě u zácpy je třeba se zamyslet i nad tím, jaká byla kombinace stravy. Většinou jde o lidi horkého suchého typu, kteří by měli podle toho potravu náležitě přizpůsobit. Všechny léky podávané západní medicínou jsou dříve či později návykové a vedou pouze k oslabení dalších střevních funkcí, zatímco čínský bylinný preparát nejenže snižuje horko na jedné straně a zvlhčuje střeva, ale na druhé straně i posiluje schopnost tlustého střeva k vyloučení stolice.