V preklinické fázi musí pacient paradoxně ještě chvilku počkat (někdy i několik let), než se konečně nemoc projeví i v krvi či na RTG. Z pohledu tradiční čínské medicíny je to téměř komická situace (ne však pro pacienta). Západní medicína pacientovi už možná zatím přiřkne diagnózu hypochondrie, protože dostupná vyšetření neprokázala žádnou patologii. Problém tedy musí být v pacientovi. A on také je! Potíž je jen, že současná západní medicína zatím nespolupracuje s východní medicínou natolik, aby se společně domluvily a vybraly pro pacienta to nejlepší z obou. Tak se pacient konečně dostane do stadia klinické nemoci se všemi jejími doprovodnými příznaky včetně pozitivních laboratorních a rentgenových nálezů. Ovšem to už je pro tradiční čínskou medicínu trochu pozdě. „Kope studnu, teprve když umírá žízní.“ Zde se už jen hasí více či méně úspěšně požár, který již zachvátil podstatnou část organizmu, a stav se málokdy podaří uvést do původního stavu.
Čínské lékařství oceňuje západní medicínu v krizových situacích, ale snaží se vrátit k tradiční léčbě, jakmile je to možné. Doslova říká: „Tam, kde je to nutné, použít západní medicíny, tam, kde je to možné, využít tradiční medicíny.“ Cílem tradiční čínské medicíny je v podstatě zachování zdraví u zdravého a navrácení zdraví nemocnému. Představy o zdraví se v různých kulturách a civilizacích liší. Zatímco my vidíme zdraví jako přebytek energie, Číňan je definuje jako stav rovnováhy. Člověk by se neměl dohnat až k vyčerpání, protože to znamená plýtvání silami, které by měly zůstat zachovány pro dobu, kdy je bude skutečně potřebovat. Nepřekvapuje tedy, že stav zdraví je v čínských reklamách představován obrázkem zářivého starce šířícího kolem sebe svou vnitřní harmonii.
Tradiční čínská medicína dosahuje nejlepších úspěchů v prevenci zdraví (udržení zdraví) a v preklinické fázi nemoci, kdy vrací zpět zdraví, aniž by došlo k nenávratným poškozením organizmu. Toto pokrývá kolem 90 % celkového působení tradiční čínské medicíny. Naopak ve fázi nemoci jako takové již může pomoci ve smyslu úpravy a zlepšení stavu, zpomalení nebo stabilizace nemoci a to vše šetrným způsobem bez vedlejších účinků na rozdíl od západní medicíny, jejíž možnosti jsou v některých případech rov- něž omezené. Ptáte se asi, proč tradiční čínská medicína může tak výrazně pomoci v prvních dvou případech. Díky svým trochu atypickým vyšetřovacím a diagnostickým postupům si všímá věcí, které spolu zdánlivě nesouvisejí a různé potíže a příznaky seskládá do sebe jako Rubikovu kostku, čímž pak může cíleně – kupř. pomocí bylin – nasměrovat organizmus. U zdravého člověka dokáže dobrý terapeut tradiční čínské medicíny určit podle konstituce (viz konstituční typy), vyšetření pulzu a jazyka, kterým směrem by se mohly v budoucnu jeho potíže ubírat, a bylinami doladí jeho současný stav. Člověk může někdy přidat plyn a jet rychleji, stejně jako někdy potřebuje šlápnout na brzdy, aby stál na místě, ale nesmí to být příliš často. Pak musí ihned excesy napravit – např. následnou přísnější životosprávou. Otázka zdraví a nemoci z čínského pohledu je vlastně bojem mezi dobrou (obrannou) energií na jedné straně a zlou (škodlivou) energií na straně druhé, stejně jako je celý život nekončícím bojem. Občas se svět bude zdát džunglí, ale je vždy třeba se v něm orientovat a najít správný směr. Vznik nemoci pak záleží na síle a délce působení „škodlivé“ energie (Xie čchi), zdraví zase pak na síle a pevnosti obranné energie (Wei čchi). Jednoduchým příkladem může být pro nás prochladnutí v zimě. Podle tradiční čínské medicíny je na vině „útok zevního škodlivého chladu“, který se usídlí v povrchových částech těla. A nyní může nastat několik situací:
- Člověk, který má dobrou obrannou energii (díky životosprávě, otužování, pohodové psychice, dostatečnému teplému oblečení ), nemusí tyto problémy vůbec zaznamenat nebo pocítí jen lehkou únavu a útok spolehlivě „odrazí“.
- Člověk, který není tak dobře vybaven „dobrou“ obrannou energií, pocítí např. příznaky nachlazení s rýmou, bolestí hlavy, zimomřivostí , ale při správném léčení (dle tradiční čínské medicíny „vyloučit chladný vítr z povrchu těla“) bude za pár dní chlapík.
- U člověka, který je značně oslaben, se rozvinou rovnou příznaky těžké chřipky, která se obtížně léčí a zakrátko „sedne na průdušky“ a končí zápalem Rekonvalescence trvá velice dlouho a u starých oslabených lidí může taková chřipka vést až ke smrti.
Záleží i na délce působení škodlivé energie – např. v 1. případě u naprosto zdravého člověka může dojít dlouhodobým působením třeba klimatizace či průvanu po čase ke stejnému typu oslabení jako v případě 2. a 3. Z toho vyplývají i zásady čínské léčby: v případě nedostatku „obranné dobré“ energie je třeba posilovat organizmus. V případě nadbytku „škodlivé zlé“ energie je třeba tuto energii z těla eliminovat, vyloučit, vydrenážovat, ne jen „zatlačit“ do hloubky a potlačit, jak se to často děje pomocí různých chemických léků. Poslední zásadou při léčbě tradiční čínskou
medicínou je stav, který bývá v praxi nejčastější: na jedné straně je oslabena dobrá energie a na straně druhé převažuje škodlivá energie. To znamená, že musíme současně posilovat dobrou a vylučovat škodlivou energii, této metodě se říká metoda harmonizační. V praxi je to ještě složitější, ale v západní medicíně neexistují léky, které by toto dělaly současně – buď jsou černé, anebo bílé, ale nejsou černobílé (resp. jejich účinek takový není). Proto je problém úspěšně léčit např. alergie. V tradiční čínské medicíně vždy ale platí jediná zásada: nejprve musíme řešit akutní problémy a vždy se snažit co nejdřív vyloučit škodlivou energii z organizmu. Je to stejné, jako kdybyste hnojili pole, aniž byste ho předtím zbavili plevele – tím byste zároveň podpořili i růst plevele. Spousta lidí v Evropě (na rozdíl od Asie) je ve stavu nadbytku (ať již akutním či chronickém), a proto je u takovýchto pacientů potřeba zvolit drenážní, vylučovací, rozptylující metody včetně omezení určitých jídel a jejich množství, neboť ty jenom situaci zhoršují.
Podobně je to s různými tonizačními prostředky, zvláště pak s multivitaminovými komplexy. Ty tradiční čínská medicína považuje za šamansky zázračné léky, které sice rychle pomohou, jejich účinek však nemá dlouhého trvání. Konkrétně užívání polyvitaminových preparátů na posílení organizmu, který je ale současně ve stavu nadbytku škodlivé energie, situaci jenom ještě zhorší, neboť to je případ „hnojení zapleveleného pole“. Takže všeho s mírou. Úkolem terapeuta tradiční čínské medicíny je stanovit správnou diagnózu, podle toho zvolit patřičnou léčbu, vysvětlit pacientovi jeho nemoc a vtáhnout ho do děje. V praxi to není vždy tak jednoduché. Oříškem stále zůstává preventivní funkce tradiční čínské medicíny. Mohli bychom parafrázovat ono biblické:
„Spíše projde velbloud uchem jehly, nežli se bude zdravý člověk starat o své zdraví.“
Tak obtížné je přimět každého pečovat o to nejcennější, co má – o své zdraví.